Rulandské šedé je prastará francouzská bílá moštová odrůda původem z Burgundska. Vznikla pravděpodobně pupenovou mutací z Rulandského modrého. Obě odrůdy do Střední Evropy přivezl patrně císař Karel IV. Současné pojmenování odrůdy je spojeno se jménem německého kupce Segera Rulandy, který svého času dal podnět k jejímu rozšíření. Avšak původní český název odrůdy je „Roučí šedé“. V roce 1941 byla zapsána do Státní odrůdové knihy pod názvem Burgundské šedé a od roku 1993 se již uvádí pod názvem Rulandské šedé.

Rulandské šedé nemá vysoké požadavky na polohu. Velmi vhodné jsou teplé jižní až jihozápadní svahy s hlubokou a výživnou půdou.

Technologii zpracování hroznů přizpůsobujeme intenzitě zbarvení slupky, která je šedorůžová až šedomodrá. Tlak a čas lisování je alfou a omegou pro zajištění kontroly nad množstvím uvolňujícího se barviva a dosažení kýženého výsledku v podobě krásného zlatožlutého moštu.

Naše Rulandské šedé v posledních letech jen kvete, prospívá a získává si náš obdiv. Pravidelně se dostáváme na vyzrálost hroznů přívlastkových vín. Rulanda je známá svojí neutrální vůní i chutí, ale nám se jaksi vymkla z kontroly a …. rozvoněla se.

Má jiskrnou lehce zlatožlutou barvu . Je plná a hebká, medová i šťavnatá, ovocná, ba i květinová, vláčná , ale současně i rázovitá. Ve vůni i chuti vystupuje zřetelně sušená meruňka, medová plástev či lehká chlebovinka. Víno je silně extraktivní s dlouhou dochutí.

Rulandské šedé příjemně naladí chuťové pohárky spolu s rybími specialitami, mořskými plody , pečeným či grilovaným bílým masem. Hodí se k paštikám, studeným předkrmům a k méně vyzrálým sýrům jako je mozzarella, ricotta nebo fontina. Rulandské šedé s příjemným sladkým vjemem v dochuti lze podávat i k lehkým dezertům.